Jedno veselé medvídě rádo toulalo lesem. Vidělo krásu lesa, sílu stromů a poznávalo příběhy zvířátek. Tohle zvídavé medvídě si řeklo, že chce rozveselit všechny zvířátka, která v lese žijí.

Míša se vydal se na místo v lese, kde rostou borůvky. Namaloval si borůvkami, oči, tlamu, čumáček a uši na modro. Přeběhl k potůčku, kde rostou maliny. Umyl si tlapky a pak si celý kožíšek přebarvil malinami na červeno. Všiml si na zemi žaludové čepičky a lístečku dubu. Nasadil si je na hlavu a rozeběhl se po lese.

Zvířátka, která míšu viděla se smála. Byla to ropucha, liška, ještěrka, bachyně a jelen. Medvídě se na chvíli zastavilo, aby se podívalo do korun stromů. Rádo pozorovalo chvění listů. Líbilo se mu, jak přeletují ptáčci ze stromu na strom. Ptáči které míšu viděli, zpívali radostnou píseň.

V tom okamžiku, kdy bylo medvídě v klidu. Objevila se v lese obrovská jasná záře, ze které promluvil Pán lesa: "Od dnešního dne jsi Míša Dubínek. Raduj se všemi mláďaty a předávej jim moudrost lesa." Od toho okamžiku zůstal medvídek celý červeno modrý. Žaludová čepička se proměnila ve žlutou čepici se stále zeleným lístečkem dubu.

Míša Dubínek zajásal a řekl si: "Když jsem kouzelný, můžu svým srdcem předávat moudrost lesa i lidským mláďatům a radovat se s nimi. Lidé jim říkají děti. Spojím se s lesníky a budeme společně učit děti poznávat přírodu."